CHOV PRASNIČEK A PRASNIC

Vítejte na stránce prase.nafoceno.cz v sekci CHOV PRASNIČEK A PRASNIC

ZAŘAZOVÁNÍ PRASNIČEK DO CHOVU

Zařazování prasniček do chovu je klíčové pro rentabilitu chovu. Ve větších chovech je nutné doplnit do chovu minimálně takový počet prasniček, kolik prasnic je v průběhu roku z chovu vyřazeno. Vyřazení z chovu se zootechnicky označuje jako brakování a je vyjádřeno v %. Protože se ale nikdy nezařazují všechny narozené prasničky do chovu, je nutné počítat také s reservou cca +20 až +30 %.

Do chov se zařazují prasničky, které prošly základním výběrem a které mají plnohodnotný pohlavní cyklus. Při výběru prasničky je dobré vědět, kdy tyto dosahují pohlavní dospělosti, která se u současných plemen a kříženek pohybuje okolo 7 měsíce věku. To odpovídá hmotnosti 85 až 90 kg.

Prasničky zařazujeme do plemenitby - zapouštíme (přirozené, inseminace) ve věku do 9 měsíců. Rozhodující než věk je vždy živá hmotnost, která by se měla pohybovat mezi 110 až 120 kg. Zapouštíme prasničky na 2 až 5 říji. Proč se nezapouští ihned na první říji? Je prokázáno, že se zvyšujícím se počtem říjí se zvyšuje počet ovulovaných vajíček a šance vícečetného vrhu roste. Důležité je ale zmínit, že zbytečné oddalování zapouštění má efekt opačný a znamená také ekonomickou ztrátu.

Jakými metodami lze ovlivnit říji a tedy i vyšší počet selat ve vrhu?

kvalitní výživou, která bude vyvážená (bílkoviny, sacharidy, minerální látky, vitamíny). Překrmování plemenic má negativní efekt a reprodukci tedy zhoršuje, proto i zde platí pravidlo přiměřenosti.
zavedením flushingu - nárazová výživa, kdy po době krátkého půstu se prasničkám i prasnicím zvýší dávka krmiv, která příznivě ovlivní říji, počet a kvalitu ovulovaných vajíček.
voděním kanečka nebo kance mezi prasničky - není zapotřebí přímý kontakt s kancem, ale aby jej prasnička či prasnice viděla a hlavně cítila (specifické feromony - obdoba lidských parfémů je vylučována kanci ve slinách - ti v přítomnosti prasniček či prasnic intenzivně "mlaskají a slintají") tomu říkáme tzv. kančí efekt.
skupinovým chovem- skupinový chov prasniček či prasnic nástup říje urychluje.
výběhem - pohyb a možnost pobytu zvířete na slunci je jedním z faktorů, který působí příznivě na zdravotní stav prasniček a prasnic (pozor ale na tepelný stres a přehřátí organismu - zajištění stínu je nutností).

Jaké prasničky si do chovu vybrat a čím se orientačně řídit?

prasničky (ale i kanečky a vepříky) si nakupujeme z chovů, o kterých víme jaký zdravotní statut mají - známe zoohygienickou úroveň chovu,
hmotností, která by měla odpovídat i věku prasničky,
počtem struků - počet struků je pro budoucí využití prasničky rozhodující, a to z hlediska produkce mléka pro selata (7/7 - tj. 7 struků v levé mléčné liště a 7 v pravé mléčné liště), proto počet struků například 4/4 je zcela nedostačující.
pohledem na zvíře - nenakupujeme zvířata s průjmem, horečkou, s nahrbeným postojem, s vadami postoje - křivice aj.
prasničky, které nemají pravidelné a silné říje.

Nejčastěji jsou prasničky nakupovány z rozmnožovacích chovů.

MLÉČNOST PRASNIC

Mléčností nazýváme produkci mléka samice, která slouží pouze pro potřeby selat. Mléčnost je důležitou užitkovou vlastností, protože produkce mléka a jeho kvalita rozhoduje o úspěchu odchovu selat. Mléčnost ovlivňuje růst, vývoj a vývin selat. Z pohledu genetiky je mléčnost nízce dědivá (to znamená, že množství mléka je ovlivněno faktory chovu - výživou, ustájením, ošetřováním!).

Mléčnost se obecně zjištuje (u prasat, jehňat. králíků apod.) vážením zvířat v určitých časových intervalech, u selat např. v 21 - 28 dnech. Na 1 kg přírůstku u selat je potřeba 3 až 4 kg mléka prasnice, takže aby sele zdvojnásobilo svou váhu, je potřeba intervalu 10 až 14 dní.

Mléko prasnice se od kravského mléka liší. Jde o mléko albuminové (kravské mléko je kaseinové). Složení mléka prasnice je následující: sušina až 21 %, bílkoviny 4,5 až 6,8 %, tuk 5,8 až 8,7 %, laktóza 4,2 až 4,8 %, minerální látky do 1 %.

Stejně jako pro mláďata přežvýkavců (jehňata, kůzlata, telata) je i pro selata nezbytné, aby po narození co nejdříve přijala první mléko - mlezivo. Mlezivo obsahuje imunoglobuliny, které jsou nezbytné pro zajištění pasivní imunity. Bez příjmu těchto protilátek dochází do 24 až 48 hod. k úhynu. Důvodem proč mláďata jak přežvýkavců, tak i selata nemají při narození v krvi protilátky je typ placenty a počet bariér mezi krví mláděte a krví matky (vrstvy placenty, děloha apod.).

Aby produkce mléka byla pro selata dostačující a zároveň nedocházelo k neúměrně velkým ztrátám živé hmotnosti prasnice, je nutné mít perfektně zvládnutou výživu. Nedostatečná výživa má za následek nízkou produkci mléka a velkou rivalitu mezi selaty (boje o mléko).

Na produkci mléka přímo působí:

věk prasnice a pořadí laktace (produkce mléka na první laktaci je až o 38 % nižší než u pozdějších vrhů),
výživa matky v době březosti a po porodu,
kvalita krmné dávky (obsah energie, bílkovin, kvalita krmných komponentů aj.),
počet struků,
obsazenost struků selaty (méně obsazované struky při dalším porodu obvykle produkují méně mléka) aj.

Práce ošetřovatele, chovatele:

kontrola počtu struků a jejích utváření při koupi prasničky (v katalozích se uvádí například 5/6 tj, počet struků na levé a na pravé straně), ideálně 7/7,
čistota vemene po porodu prasnice - očištění, důkladné nastlání kotce v případě malochovu,
u slabších selat jejich předkládání ke strukům,
kvalitní výživa, a to nejlépe kompletními krmnými směsmi - pro prasnice po porodu se používá směs KPK - Kompletní směs pro Prasnice Kojící (KPK), zatímco KPB je směs pro Prasnice Březí.

prasata-a-slepice-27.1.2008-018.jpg